• PC
  • Posted By
Počítač poprvé   

To platí v naprosto všech oborech. Než začnu něco dělat, musím se ujistit, že vím, co a jak. Nezkušený a nevědoucí kuchař neuvaří polévku, stejně jako zedník nepostaví dům. Jistě, oni to zkusí, ale výsledek bude nevalný. Kuchař dopadne lépe, protože tomu to hosté jen hodí na hlavu. Dům však může spadnout a tím zabít lidi. 

práce na notebooku

Člověk jako takový chce jít s dobou. Nechce stát někde na chvostu dění, a tak se rozhodne, že si pořídí počítač. Pokud nezná ceny a neví k čemu, dopadne v obchodě dosti špatně.  

Nezištně poradím pár prvních kroků, ale jen těch prvních, zbytek už musí každý sám.  

Takže, za prvé si uvědomte, nač počítač chcete. Pokud vám jde čistě o psaní textů a nic jiného, sežeňte si nějakou starou herku za pět stovek, to vám bude naprosto stačit. Chcete-li si ovšem při psaní pustit hudbu, tedy ne z rádia, ale z počítače, sáhněte po průměru. To dnes zvládnou hravě skoro všechny stroje nižší a střední třídy. Můžete v klidu psát třeba dopis, při tom mít puštěnou hudbu a když máte čas, můžete si zahrát i nějakou jednodušší hru. Takový počítač vás přijde kolem tří až pěti tisíc bez monitoru. To také ještě zvažte. Zda to koupit jako stolní sestavu, nebo raději volit o hodně lepší notebook, který si můžete vzít kamkoli s sebou. Ten už však moc nevylepšíte, kdežto počítač jako takový ano. Můžete do něj dávat další komponenty, které vám zvýší komfort, nebo také počítač „urychlí“.  

Takže když chcete jen pro tyto věci, střední třída notebooků, kde je cena kolem osmi až deset tisíc vám bude stačit.  

počítačová skříň

Ale pozor, pokud chcete koukat na video, zvládne to hravě i střední třída, ale s kvalitnějším obrazem již bude mít potíže. Tedy, pokud chcete super kvalitu videa a hrát náročné hry, volte také náročný počítač, jehož cena klidně může být kolem třiceti a více tisíc. Doufám, že vám článek pomohl před tím, než se vypravíte do obchodu. Pokud ano, jsem rád. 

  • PC
  • Posted By
Počítač může mít každý

Co se rozšíření a využívání výpočetní techniky týká, je dnešní doba nesrovnatelná s dobami té naší předcházejícími. Dnes už nejsou počítače ani nedostatkové, ani nedosažitelné, a kdo tak v naší době chce, může nějaké to PC mít. Aspoň nějakou tu levnou variantu, aspoň nějaký počítač z druhé ruky, respektive repasovaný.

A je pochopitelné, že v takové situaci už nechceme my lidé mít jenom tak nějaký počítač, a s tím nejlevnějším se jen tak někdo nesmiřuje, pokud si může koupit něco lepšího. Protože co se dá očekávat od té nejlevnější výpočetní techniky? Zřejmě jenom jakés takés plnění funkcí, jež mají počítače mít, ovšem výkonnost a nabídku programů takovou, jež by sice třeba ještě před dvěma desetiletími vyvolávala obdiv, ale dnes už je to něco k uzoufání.

přenosný počítač

Dnes už se u počítačů orientujeme při jejich pořizování spíše než podle ceny podle toho, co nám které konkrétní PC může nabídnout. Protože někdo, kdo chce podobný přístroj využívat ke kancelářským pracem, nepotřebuje nic extra, ten se spokojí pohodlně i se standardem, ale ti, kdo chtějí hrát kvalitní a náročné hry nebo dejme tomu něco vytvářet, už potřebují něco daleko lepšího, ne-li přímo špičkového.

A tak si my lidé výpočetní techniku vybíráme podle nejrůznějších parametrů. Někdo potřebuje takové a jiný onaké karty, někdo potřebuje menší a někdo větší paměť, někdo tolik a jiný tolik USB portů, takovou či onakou klávesnici, myš, ty či ony programy. A nejinak je tomu i s příslušenstvím, které se také často liší případ od případu a může být také rozmanité, přímo jako nebe a dudy.

přihlášení na Facebook

A naštěstí si my lidé můžeme vybírat. A je jenom na nás, jestli tomu rozumíme a vybereme si to nejlepší, jestli si necháme někým zkušenějším dobře poradit nebo sáhneme po něčem, co se nám líbí, v naději, že to splní naše očekávání.

Dnes už jsou prostě počítače různorodé. A nemusíme si vybírat jenom podle toho, zda chceme ten bílý nebo ten černý.

  • PC
  • Posted By
Měli jsme víc než jen počítač

Při poslouchání dnešních dětí má člověk často dojem, že ty už snad ani nemají jinou zábavu než hraní her na chytrém telefonu nebo PC. Jak začne ve škole přestávka, vytáhnou tu svojí elektroniku a začnou na ní něco hrát, když jdou domů, zapnou telefon hned, jak vyjdou za dveře. A když potom přijdou domů, často zasednou k počítači a paří a paří. Jít ven? A proč? Hrát si s něčím, co se nabízí kolem? Jak, když to není online? Bavit se s kamarády z očí do očí? K čemu to, když se to dá vyřídit i chatováním?

Zkrátka nám tu dorůstá počítačová generace. Generace, která toho ví mnohem míň o bezprostředním okolí a současně mnohem víc o něčem vzdáleném, co jí v jejím věku snad ani nepřísluší znát. Generace, která dokáže trhat rekordy, ale jenom na monitoru nebo displeji, zatímco tloustne a je pořád míň a míň pohyblivá a obratná.

černý počítač

Je to dobře nebo špatně? Kdo na to dokáže odpovědět? Asi nikdo. Počítače mají pro každého přece něco dobrého i něco špatného. A podle toho, jak je bereme, se utváří i náš názor na ně.

Každopádně se ale musíme smířit s jedním. Že tu počítače jsou a budou a budou stejně jako dnes i nadále ovlivňovat každého. Protože už se bez PC nedokážeme obejít. Ani kdybychom chtěli. A když je to tak, musíme usilovat o to, abychom si brali od počítačů to dobré a nenechali si ubližovat tím špatným.

člověk u počítače

Než se tedy usadíme před počítač, měli bychom se vždycky všichni zamyslet nad každým krokem, který u něj uděláme. Abychom si neuškodili, ale prospěli. Protože u počítačů nesedí jenom dobří lidé. Jsou u nich i kriminálníci, i úchylové, podvodníci a jim podobní. Které jsme kdysi mohli potkat jenom osobně. A když jsme je potkali, prokouknuli jsme je a rodiče je od nás zahnali. Kdežto dnes je většinou nepoznáme, dokud není pozdě. Protože jim počítače dávají anonymitu. A můžou nám být i sympatičtí, dokud není pozdě.